Jak jsem se odhodlala ušít kalhoty
Jak si můžete povšimnout v mém virtuálním šatníku mými oblíbenými kusy oblečení jsou především šaty a sukně. Tentokrát jsem se rozhodla pro změnu a ušila si jedny kalhoty. Zjistila jsem totiž, že v šatníku mám téměř samé bokovky, což mi především v zimě dost vadí. S koupí padnoucích kalhot už jsem se také rozloučila. Konfekce mi většinou sedí buď v pase nebo na bocích, současně ne. Při zkoušení jsem měla většinou pocit, že kalhoty jsou na postavu typu válec a na něco takového jako pas, se zapomnělo. No a nebo jsou to bokovky.
Už dříve jsem si vyhlídla v Burdě kalhoty s vyšším pasem a teď jsem se donutila je realizovat. Nebyl to můj první pokus o ušití kalhot, ale od posledního neúspěchu asi před dvěma lety jsem se jich tak trochu bála.
Na modelce jsou kalhoty z „whipcord“ materiálu, což má být pevně spletená obleková látka. Dále u střihu doporučovali kepr nebo jinou pevnou látku na kalhoty. Koupila jsem tedy nakonec tmavě hnědý bavlněný kepr, ale pro příště bych volila nějaký s příměsí umělého vlákna, protože se muchlá. Na fotce je pěkně vidět, že už jsem v nich chvíli seděla.
Zkušební model jsem nedělala a řekla jsem si, že potřebné úpravy kdyžtak provedu rovnou. Většinou mám problém v oblasti boků, nejširší místo mám totiž trochu níž než většina populace, takže mi pak v místě zamýšlených boků kalhoty odstávají a boulí se. Naštěstí tentokrát jsem moc upravovat nemusela, jen jsem je maličko zúžila v pase. Šila jsem velikost 40, která odpovídá mým mírám v tabulce velikostí. Možná bych snesla i o číslo menší, podle modelky na obrázku, bych je měla mít víc upnuté. Ona je určitě, ale nemá tak pohodlné :) V kombinaci s tričkem Bronte už to pohodlnější být nemůže.
Na zadku mají tyto kalhoty výpustkové kapsy, detailním provedením se chlubit raději nebudu, přiznávám, chce to víc tréninku.
Pokud mohu radit, tak si jako podšívku nevybírejte bílou barvu, budete jí pak pak muset pracně podšívat jinou, jako já. Vypadalo to totiž, jako když mi kalhoty ruply a lezou mi ven spoďáry (foto z mobilu jsem dávala na facebook). Aby to ale nebyla úplně nuda, podšila jsem je puntíkatou látkou, kterou jsem použila i u sedlových kapes a na vnitřním pásku.
Šití poklopce jsem se docela bála, ale nakonec jsem to zvládla i podle podivného slovního popisu v Burdě. Jen si pořád nejsem jistá jestli je na správnou stranu.
Provedení pásku jsem okoukala u jiných kalhot. Švový přídavek vnitřního pásku se nezahrnuje do pásku, ale olemuje se šikmým proužkem a poté se přichytí při prošívání pásku. Jen jsem ho mohla trošku zktrátit, takhle se tam „plácá“ dost látky.
Uvnitř kalhot se mi to zdálo poněkud nehezké, ale když jsem zkoumala ostatní kalhoty, nic moc hezčího jsem nenašla. To bych asi musela všechny švy a kapsy začistit šikmým proužkem. Možná by i pomohlo, kdybych vyměnila nitě v overlocku za nějaké tmavší. To je ale ta nejhorší práce na světě a tak šiju všechno bílou :)
Nakonec pár obrázků zezadu, opět foceno během pauzy v práci. Na figurínu totiž kalhoty nenavlíknu a hlavně večer je vžycky tma. Myslím, že dojde ještě na jedny v jiné barvě.
Jsou super! To bych nezvládla. I když na základě Vašich stránek jsem se odhodlala k ušití mého prvního trička a na to, že je to první pokus, se dá i nosit a nevypadá zle! Jen ten rub bych si představovala hezčí. Prostě nutně musím mít overlock! :-)
Moc se těším na další příspěvek! A
Pěkné! To s tou muchlací látkou znám, dělá mi to půlka kalhot (z obchodu i s umělinou..). Jsem zase ráda, že jste dala foto v reálu, jen fotograf/ka by si mohl dřepnout, zbytečně vás to zkracuje ;). Co takhle k tomu ještě ten kabátek ze střihu? ;)
Vy mě inspirujete! Potřebuju kalhoty, také žádné nekoupím, ale mám z nich takový jakýsi respekt. No tak až došiju kabát, udělám košili, tak to půjdu zkusit taky. A ten kabátek vypadá taky výborně, určitě by Vám slušel … a mě možná taky :-)
Fantastickýý???