Nitě všude!

Tuto větu slýchám doma často.  To je jedna z nevýhod, kterou můj časově náročný koníček má. Vlatnoruční výroba oblečení má ale i řadu výhod. Například:

• ušijete si přesně to co chcete nosit
• když budete mít štěstí, tak vám to i dokonale padne
• lidé (většinou ženy) budou neustále obdivovat, co to máte zase za nový model
• je to hrozná zábava :)

Závislost na vlastnoruční výrobě obleční přichází pomalu a plíživě. Sem tam nějaké to tričko. Pak se to stuňuje. Panebože, mám jen osmery šaty a už jsem měla všechny na sobě, na zítra potřebuju nutně nové. A končí to tak, že místo courání po obchodech s oblečením a zkušebních kabinkách už jen na internetu projíždíte dostupné střihy a materiály a neustále vymýšlíte, co byste ještě zvládli ušít a co už je mimo vaše schopnosti.

Já jsem teď ve třetí fázi, nevím jestli existuje ještě nějaká další. Uvidíme, sledujte další příspěvky. Pravděpodobně by to byla fáze, kdy bych se tím začala živit. To by mě ale přestalo hned bavit, protože bych to dělat musela. Zatím mi postačí oblékání mé maličkosti, přítele, kamarádů a kolegyň z práce.

Ale abych nelhala občas se pokusím i něco prodat, třeba jako teď na pracovním jarmarku. S kolovými sukněmi jsem minule moc nepochodila a museli se jich chudinek ujmout kamarádky. Tak zkouším cílit na jinou skupinu. Děti a vnoučata má v práci určitě víc lidí, než odvahu vzít si na sebe sukni co svítí ve tmě.

Co myslíte, budou se někomu líbit?

Ještě musím rychle sehnat knoflíky. Děti zatím nemám, ale šití takových titěrností mě hrozně bavilo a určitě se k němu někdy vrátím. Žádné nekončící dlouhé švy a hodinové lemování. O spotřebě materiálu nemluvě.

Taky jsem si na minišatečkách pěkně procvičila a nafotila některé základní postupy používané při šití oblečení. Můžete je najít v mém šicím slovníku. Zatím jich je jen pár, ale intenzivně se pracuje na rozšiřování. Držte palce, ať mi to nadšení vydrží.

Nikdy jsem nevládla uměním psát čtivé a obsáhlé texty, takže se vám tímto omlouvám, pokud se to nedá číst.

 Šití zdar!

Tweet